Škola v přírodě 1.A

1.A odjela v pondělí 12.6. na školu v přírodě do Josefova dolu. Děti už chalupu znaly ze zimy, proto i cesta se třemi přestupy proběhla velmi hladce za hlasitého těšení, plánování pokojů, otázek, co vše budeme dělat.

Po příjezdu jsme vyšlápli na kopec k chatě, ubytovali se, nacpali si bříška domácí pražskou sekanou a vyrazili stavět hráze na potůčky. Cestou jsme ještě navštívili lanové centrum u hotelu Peklo a postavili pár domečků pro skřítky.
Večer proběhl bez slziček.

Druhý den nás čekala výprava k vodopádům Jedlová. Cestou jsme se zastavili na koupališti, kde se děti po ledové vodě proháněly alespoň na voru, když to nebylo na koupání.
Cestou k vodopádům se většina výpravy stejně více či méně zmáchala. Naštěstí náhradní oblečení měli všichni, tak to nikomu nevadilo. Pod vodopád se odvážil jediný statečný, ale ostatní alespoň nohy do ledové vody strčili.
Po pozdním obědě děti vařily čaj z přírodnin. Kopřiva a maliník si našli své příznivce, naopak čaj z borůvčí byl trochu silná káva. Konroverzní byl čaj z jehličí, který polovina označila za totálně nejlepší a druhá za kyselost, která se nedala pít.

Třetí den byl nejnáročnější. Vyšli jsme v deset ráno směrem na Slovanku. Původně tam měla cesta končit, ale výletníci měli ještě dost sil a touhu po další rozhledně, tak se pokračovalo na Královku. Potom kolem Josefodolské přehrady zpět do naší chalupy. Celková bilance výletu byla 12 km, 10 hodin na cestě, dvě dobyté rozhledny, dvě zdolané sjezdovky, upletené plácačky a všechen hmyz světa. Děti šly naprosto neskutečně. Za celou cestu nikdo neřekl, že už nemůže, nechce nebo ho bolí nohy. Šly za námi prostě do Pekla.

Čtvrtý den byl odpočinkový. Po snídani šly skupiny po fáborkách, hledaly úkoly a odpovídaly na otázky. Cestou kluci objevili, ze na louce jsou různě rozesety úlomky skla a honda za „ diamanty“ byla na světě. Po obědě se šlo na pohár a trampolínu do Pekla, následovalo pečení trdel a buřtíků. Kdo už měl bříško plné, hrál vybíjenou nebo hopkal po kamenech před chatou. Pomalu se děti připravovaly na přespání pod širákem. Po pár písničkách u táboráku však ještě žádné šupky hupky do spacáků nenásledovalo. Nejprve museli všichni prokázat svou odvahu a projít po svíčkách cestu okolo tří duchů. Do spacáků všichni zalítli snad už polospící. Nikoho nevzbudila ani bouřka, liják, hromy, blesky a tak jsme museli ve dvě ráno evakuovat širák a nastěhovat všechny zmoklé housenky do chalupy. Ráno nikdo netušil, jak se dostali d postýlek.
V pátek se už jen balilo, uklízela chalupa a řádilo pekelně v Pekle. Cesta domů utekla strašně rychle.
Všichni jeli domů unavení, rozcuchaní, špinaví, ale plní zážitků, na které třeba nezapomenou. Děti fungovaly jako dokonalá a sehraná parta. Byly to nejprímovější dětičky pod sluncem.
Děkuji všem zúčastněným maminkám za pomoc.
Byli jsme v tom Pekle jako v ráji.