Škola v přírodě 1.B a 1.D
19.června
Po úžasné spolupráci s rodiči při předání dětí jsme ve středu v 8.15 vyrazili směr Stradonice u Nižboru. Průjezd Prahou byl jako vždy trochu komplikovanější. Ale po hodině jsme vyjeli z Prahy směrem na Beroun a po půl desáté jsme dorazili do cíle před penzion Klamovka. Kufry nám milí instruktoři vynosili z autobusu až k pokojům, a potom vzali děti na zahradu, kde si je rozdělili do 3 týmů a seznámili je s pravidly her. Na oběd už se všichni těšili, byla výborná brokolicová polévka a těstoviny s kuřecím masem a bazalkovou omáčkou. Po obědě jsme se ubytovali a chvilku odpočívali. Po poledním klidu se všichni osvěžili zmrzlinou, vzali si svačinku na odpoledne a vyrazili jsme na louku a hřiště u Berounky. Tam nás čekalo odpoledne plné her a soutěží. Unavení jsme se vrátili v šest na večeři. Byla skvělá „čína“. Některé děti si byly i 3x krát přidat. Po večeři si každý tým nakreslil své zvířátko: geparda, ježka a veverku. Nakonec si ještě každý nakreslil svého mravenečka. Pak následovalo sprchování a hurá do postýlek. Po deváté už všichni spali.
20.června
Úterý jsme začali vydatnou snídaní, nejdříve se zaprášilo po kakaových kuličkách, potom po rohlíkách, šunce, sýru i marmeládě. Jen salám a med zůstaly volné. Dopoledne jsme vyrazili na průzkum okolí. Z vesnice jsme vyšli po strmé stezce směrem k lesu. Vzhledem k tomu, že po chvilce se stezka úplně vytratila, následovala dobrodružná cesta křovím, kapradím, polem, a občas zase zpátky, protože pěšinka končila plotem, přes který jsme se samozřejmě nedostali. Na penzion jsme dorazili řádně vyčerpaní, zaprášení a taky trochu popálení od kopřiv a poškrábaní. Ale s vítězným pocitem, že jsme statečně zdolali všechny překážky. Když jsme se dali do pořádku, už byl čas na oběd. Polévka byla květáková a po ní výborné kuře na paprice s knedlíkem. Opět se přidávalo, dokud nebyly hrnce prázdné, takže někteří zdolali i pět knedlíků. Po obědě jsme se vydali do Nižboru na prohlídku sklárny. Cesta pěkně ubíhala, šli jsme stezkou podél Berounky. Ve sklárně děti nejprve využily možnosti nákupu suvenýrů a pak se podívaly, jak se sklo fouká a brousí, a co všechno se v nižborské sklárně vyrábí. Nakonec všichni dostali na památku skleněného sloníka. Před odchodem z areálu se děti pořádně posilnily svačinkou, aby zvládly cestu zpět. Na odpoledne bylo připraveno spoustu dalších her pro naše tři týmy: veverky, gepardy a ježečky. Po páté hodině se všichni hladoví vrátili zpět. K večeři byly špagety, po kterých se samozřejmě hned zaprášilo. Při večeři bylo veselo – špagety byly dlouhé a utíkaly z pusy. Po večeři byl krátký oddych a po něm hurá zase posbírat nějaké další bodíky do soutěže. Další hra měla velký úspěch, jmenovala se totiž piráti a obchodníci. A piráti opravdu loupili, co to šlo, a nakonec se jim také podařilo vyhrát. V další hře musely děti zavzpomínat a napsat názvy všech rostlinek, o kterých si po cestě ze sklárny povídali s instruktory, a jejichž názvy byly rozvěšené různě po stromech a keřích. Před půl osmou byl připravený táborák, a kdo chtěl, mohl si opéct buřtíky. Pak už následovalo koupání a ukládání do postýlek. Usínání nám trochu zkomplikovala bouřka, ale i tak všichni rychle usnuli, ať už sami nebo ve dvou v postýlce, aby se nebáli.
21.června
V pátek se vstávalo o něco později. V 8 hodin si všichni dali snídani, aby se pořádně posilnili na celodenní výlet a pečlivě si zabalili batůžky se svačinou. V půl desáté jsme vyrazili pěšky na cestu do Nižboru, odkud nám jel vlak na Křivoklát. Cesta vlakem rychle ubíhala a největším zážitkem byl pro děti tunel, když zničehonic byla všude úplná tma. Po 25 minutách jsme dorazili na nádraží Křivoklát. Samozřejmě každý hrad je na kopci, takže nás čekal výstup k hradu. Na hradě jsme měli objednanou prohlídku. Překvapením bylo, že nás prováděla
princezna a měla pro děti nachystanou pěknou dětskou prohlídku, se spoustou otázek, na které překvapivě hodně dětí znalo odpověď. Seznámili jsme se s těmi nejdůležitější historickými událostmi a osobnostmi hradu Křivoklát. Viděli jsme model hradu, zaklepali jsme si na klepadlo u dveří, a nakonec jsme si ve velkém sálu sestavili celý královský dvůr – od krále a královny, přes prince, rádce, písaře, hvězdáře, šaška, panoše a komorné až po zahradníky, kuchaře a všechny jejich pomocníky. Viděli jsme také hladomornu. Prohlídku jsme zakončili v sálu české státnosti. Po prohlídce hradu se nám podařilo díky velmi hodné paní průvodkyni dostat se také na výstavu vyřezávaných soch, která je obvykle otevřena jen o víkendu a o prázdninách. Na výstavě byly výrobky z každoročního klání řezbářů, které se koná v létě na Křivoklátě – „Křivořezání“. Děti si prohlédly spoustu pohádkových postav, draků, zvířátek, historických osobností a také betlém. V dolní části expozice jsme si prohlédli práci kameníků, kteří stavěli hrad. Udělali jsme zřejmě velký dojem na paní průvodkyni, moc ji totiž zaujalo, jak si děti všechno se zájmem prohlížely, a tak nám zařídila, po domluvě s panem kastelánem, zdarma další prohlídku po hradbách a na hlavní věž hradu s vycpaným medvědem. Potom nám vedoucí přivezli oběd v podobě chleba s řízkem a také toustů zapečených se sýrem a šunkou. Po obědě jsme si prohlédli ještě další část hradeb a malou obrannou věž Huderku s černou kuchyní. Takže nakonec jsme hrad prošli od hladomorny až po podkroví ve věži. Následoval rozchod a nejdůležitější část výletu - nakupování dárků. Poslední, co nám ještě průvodkyně zajistila, byla návštěva výstavy živých českých ryb ve starých pivovarských sklepích hned pod hradem, kde děti viděly v akváriích krásné jesetery, kapry, štiky, sumce a spoustu dalších druhů ryb. Z kopce dolů už to šlo rychle a vláček jel načas. Cesta z Nižboru do Stradonic nám rychle utekla, i když už byli všichni uťapkaní. Na penzionu nás čekaly výborné buchtičky s krémem. Po večeři si děti zahrály oblíbenou hru „ocáskovaná“, kdy každý z nich má kus krepáku za tepláky a snaží si je navzájem ukrást. Po hře si vytvořily tykadla a následovalo vyhodnocení soutěže. Vítězem byli gepardi, na druhém místě ježečci a na krásném třetím místě veverky. Výsledky byl ale velmi těsné, takže výborní byli všichni. Děti čekaly sladké odměny a pěkné diplomy a pak už rychle do postýlek zaspat stýskání.
22. června
V sobotu už děti nemohly dospat. Přišel totiž den odjezdu a všichni se těšili domů. Snídaně, balení, občas trochu s problémy, neboť věci nabobtnaly a nechtěly se vejít do kufrů, ale vše jsme zvládli. Po společném fotografování a rozloučení s instruktory a hlavním vedoucím Pepou a také s celou Klamovkou, jsme nasedli do autobusu a odjeli směr Praha. Cesta byla příjemná a hlavně rychlá.
Pár hodin poté, co jsme opustili Stradonice se spustila velká bouřka a přívalový déšť, který zastavil provoz na dálnici u Berouna, protože se po ní valily potoky-řeky vody. Měli jsme to prostě přesně objednané.
Jako vzpomínka zůstane určitě všem dětem v hlavičkách říkanka, kterou je naučily instruktorky: „Máma mi dala korunu, abych koupil rybu. A já místo ryby, ryby koupil velerybu. Co dělá ryba? Ocasem hýbá. Proč, proč? Protože je ryba, ryba………………………..“ Tato říkanka nám bude připomínat pěkné zážitky ze školy v přírodě.
Iveta Boušová (1.B) a Dana Míšková (1.D