Sraz byl v 7:15 na autobusovém nádraží na Černém Mostě, odkud jsme měli jet linkovým autobusem do Rokytnice nad Jizerou. Cesta autobusem trvala asi 3 hodiny. Z Rokytnice nám náčelník (otec paní učitelky) vyvezl zavazadla nahoru na kopec k chatě Dvořačky, kde jsme byli ubytováni, my jsme zatím vyšlapávali kopec k chatě. Na chatě jsme si dali dobrý oběd, poté byl čas na zabydlení a potom jsme se vydali na čtyřkilometrový výlet na Ručičky. Cestou zpátky jsme si dali přestávku, při které jsme váleli sudy po sjezdovce. Po výletě bylo dokončeno vybalování a poté nám dali večeři. Po večeři jsme měli pauzu do 22. hodiny, kdy byla večerka.

 

Pondělí 1.6. 2015

 

Ráno jsme se probudili a navzdory našemu očekávání nás čekala malá ranní rozcvička. Po snídani jsme vyrazili na túru. Stezka vedla kolem Labské boudy, a pak mírně stoupala až k prameni Labe. Tam jsme se zdrželi, protože všichni chtěli ochutnat výbornou, křišťálově čistou vodu. Cestou zpět jsme se zastavili na Labské boudě, kde měl každý možnost si koupit suvenýry a dát si něco k jídlu z bytelných zásob výpravy, pak nás čekala cesta domů. Bohužel nás skoro okamžitě po tom, co jsme od chaty odešli, zastihl hrozný liják, a tak bylo nutné vytáhnout pláštěnky. Koukli jsme se na pomník lyžařů Hanče a Vrbaty, viděli jsme nádherný vodopád a někteří vylezli i na vojenský bunkr. Po návratu domů nás čekala večeře, šli jsme na pokoje a připravili se ke spánku.  

 

Úterý 2. 6. 2015

 

V úterý jsme si museli přivstat a jít na snídani o půl hodiny dříve, abychom stihli dojít dolů do Rokytnice, kde na nás čekal autobus, kterým jsme měli jet do Pece pod Sněžkou. Ti, co chodili na výletech vzadu, šli s náčelníkem asi deset minut napřed, abychom dorazili včas a zbytečně se nezdržovali. Autobusem jsme dojeli do Pece a odtud pokračovali přes Obří důl. Zastavili jsme se u Vodárny pro Sněžkua tam si udělali menší přestávku. Pokračovali jsme neúnavně dál a dál, až jsme stanuli na vydlážděné cestě se zábradlím, vedoucí k vrcholu hory. Náhle se začala projevovat síla mohutného větru. Cestou sem nám vítr nevadil, protože jsme byli v závětří, ale tady, na volném prostranství, byl trochu na obtíž. Byl tak silný, že jsme se museli držet zábradlí, abychom neuletěli. Nahoře na hoře jsme si odpočinuli v poštovně, a pak se dali na cestu zpět. Cesta vedla přes Růžohorky a pak skrz les k zastávce lanovky. K našemu zděšení jsme zjistili, že lanovka kvůli velkému větru nejezdí a tak musíme jít dolů po svých. Autobus nás odvezl na Horní Mísečky a odtud jsme šli přes Kotelní jámy do chaty. Doma, potěšeni tím, že ztráty na životech jsou zanedbatelné, jsme se navečeřeli a uložili se ke spánku, těšíc se na zítřejší volný den.

 

Středa 3.6. 2015

 

Po včerejším výšlapu na Sněžku byl konečně den volna. Po snídani jsme byli venku, jelikož bylo hezky. Kluci hráli fotbal a holky venkovní hry. Po obědě byla soutěž Pátá A má talent a po ní nám připravili soutěž, ve které jsme běhali z kopce a zase do kopce a hledali informace o okolí. Po soutěži padl návrh, že bychom se mohli poskládat do trávy a vytvořit jméno paní učitelky. Když to paní učitelka viděla, byla z toho strašně nadšená. Večer byla připravena bojovka. Bojovka spočívala v tom, že jsme měli jít po cestě ke stromu, pod kterým ležela taška se sušenkami Deli, vzít si každý jednu a zase se vrátit do chaty, odkud se startovalo. Ačkoli se jednalo o volný den, byl nabitý programem. To se nám to večer spalo!

 

Čtvrtek 4. 6. 2015

 

Po snídani jsme vyrazili na výlet po Pašerácké stezce. Když jsme se vrátili k obědu, ke kterému byly borůvkové knedlíky, dověděli jsme se od paní učitelky, že půjdeme odpoledne ještě na jednu vycházku, tentokrát na Krakonošovu snídani. Zdálo se to jako obyčejný výlet, jenže… Koupání a skákání po kamenech, ve snaze nespadnout do vody v tůňce proměnilo obyčejnou vycházku ve strhující legraci. Cestou zpět jsme šli nádherným lesem plným všelijakých potůčků, malých vodopádů a malebných říček. Po večeři jsme měli čas si trochu zaskotačit na hřišti a poté následovala přednáška člena Horské služby o bezpečnosti na horách a záchraně. Rozloučili jsme se společným přípitkem na vydařenou školu v přírodě.

 

Pátek 5.6. 2015

 

Dnes si máme ráno sbalit věci, protože odjíždíme. V 10 hodin máme už být vystěhováni z pokojů. V Rokytnici už na nás čekal autobus, který nás odvezl ke škole ve Vinoři, kde si nás vyzvedli naši rodiče. Naše škola v přírodě se povedla, byli jsme nabiti novými dojmy, poznali nová místa, upevnili svá přátelství. Škoda, že to nebylo delší. Paní učitelko, děkujeme!