Škola v přírodě 5.B a 5.C
Ať žije Slovanka 2016……
Taková byla tajenka jedné z mnoha her, která na škole v přírodě 5. B a 5. C na chatě Slovanka v Jizerských horách proběhla. Odehrála se v lese, ostatně jako téměř všechny. Není se čemu divit, chata Slovanka se nachází v nadmořské výšce 820 m n. m. na stejnojmenném vrchu, který se dříve nazýval podle svého majitele Seibtův vrch. Je obklopena pouze a jen jizerskohorskými lesy.
Z Prahy od školy jsme odjeli v pondělí 20. 6. 2016 za deště. Po cca 1.5 hod jsme byli na místě, pršet přestalo a od té chvíle už bylo jen pěkně. V pondělí a v úterý ještě pod mrakem a chladněji, ale od středy už slunce ukazovalo svou sílu od rána do večera. A my jsme toho plně využívali.
Postupně jsme na půldenních výletech zdolali všechny přilehlé rozhledny, z nichž nejjednodušší byla Slovanka. Tu jsme totiž měli hned u chalupy. Je železná a je z ní krásný výhled do všech světových stran. Další v pořadí byla Královka, kamenná dominanta Jizerských hor tyčící se nad městem Bedřichov. Na Královku jsme vyrazili i s 5. A, která nás tento den přišla navštívit. Cestou z rozhledny jsme se ještě seznámili s Prezidentskou chatou, kam opravdu prezidenti jezdili, a už jsme spěchali směrem dolů do Hrabětic. Z nich ale znovu pěkně do kopečka až na naši chatu Slovanka
Poslední rozhlednou v blízkém okolí byl Bramberk, opět kamenná rozhledna a opět samozřejmě trochu do kopce. Bramberk se rozkládá nad obcí Horní Maxov z jedné strany a Lučany nad Nisou ze strany druhé. Bohužel vstup na rozhlednu byl zavřený, i když podle informací být otevřeno mělo. No nevadí, i tak tam bylo hezky.
Tak rozhledny jsme úspěšně zvládli. Samozřejmě že jsou všechny na kopcích, aby bylo možno se z nich rozhlížet! Proto byly také postaveny, a tak některé protesty proti stoupání jsme utišili hned v počátku.
Během 5 dní, které jsme v Jizerkách strávili, se našel čas také na jinou zábavu. Jedno dopoledne jsme makali v lanovém parku, kde si každý mohl vyzkoušet, jak je to s jeho odvahou a silou. Velká většina dětí se s lanovými překážkami vysoko nad zemí poprala velmi statečně, i když někdy to i trochu bolelo. Další zajímavou akcí byl interaktivní program o lese, který probíhal pod vedením zkušených odbornic a který byl připraven samozřejmě přímo v lese. A navíc jsme ho dostali jako dárek od provozovatelů chaty Slovanka manželů Trojanových. Poslední dopoledne před odjezdem jsme ještě stihli zcela neplánovaně exkurzi umusherky Jany Henychové, několikanásobné mistryně České republiky a dvojnásobné mistryně Evropy, která se jako první Češka zúčastnila nejnáročnějšího Evropského závodu Finnmarkslopet se startem a cílem v norské Altě. Letos dokončila tento závod na 1000km a stala se tak první cizinkou, které se to povedlo. Pod Slovankou žije a chová tady 33 psů husky. Byl to neuvěřitelný zážitek, děti mezi nimi spokojeně procházely, hladily si je, pečlivě si je prohlížely. Dozvěděli jsme se základní informace o tom, kdo je to musher, jak vypadá několik stovek km dlouhý závod ve Skandinávii, jak je třeba se o psy starat, jak se oblékají na zimní závody nebo po kolika se zapřahají do závodního spřežení. Je jich na to docela hodně! A víte, kdo je vždy v čele spřežení a je nejlepší, nejšikovnější a všichni ostatní s ním spolupracují? Chlapci a chlapi prominou, ale je to vždycky fenka, tedy holka!!!! Děti měly na musherku Janu hodně otázek, kdyby nebylo takové vedro, ptaly by se snad ještě teď. Opravdu příjemný zážitek.
Jinak jsme na Slovance hráli také sportovní hry, oblíbená byla přehazovaná za chatou a hra o vlajky v lese. To byl nelítostný boj, který mezi 5. B a 5. C skončil spravedlivou remízou!
Měli jsme se prostě moc fajn a všechny dny jsme si náramně užívali. Díky vynikající české kuchyni paní Trojanové, ve které nechyběla svíčková, rajská, borůvkové knedlíky, řízečky apod a vzorně připraveným snídaním a svačinám od kuchařky Olinky a pana Trojana jsme přijeli v pátek 24. 6. do Prahy o pár kilo těžší! Celková atmosféra mezi oběma třídami byla také fajn, na chatě vládla pohoda a klid. Tak jako v krásné jizerskohorské přírodě. Ta nás všechny inspirovala a nabíjela. Věřím, že některé z dětí přesvědčí i rodiče a do Jizerek se někdy přijedou podívat.
Klidně si mohou domluvit ubytování i na Slovance!!!
Petra Cittová