V neděli dopoledne jsme vyrazili z pražského Hlavního nádraží za velkým dobrodružstvím. Čekal nás několikadenní pobyt v oblasti Děčínska. Po příjezdu vlaku na nádraží v Děčíně jsme se přesunuli autobusem do Jílového, odkud jsme na naši Chatu Mír museli vyšlapat pěšky. V pokojích jsme se téměř nezdrželi, protože jsme hned vyrazili na rozhlednu Děčínský Sněžník. Výšlap byl poměrně náročný, stejně tak i samotný výstup po točitém schodišti uvnitř rozhledny. Výhled ale rozhodně stál za tu námahu. Po návratu zpět na chatu jsme vybalili batohy a večer strávili ve společnosti her a hudby.

            Pondělí bylo ve znamení celodenního putování Tiskými stěnami. Ráno jsme se přiblížili autobusem do obce Libouchec, odtud pak do Tisé. Ještě před samotným vstupem do stěn jsme si vyzkoušeli zdolávání nižších pískovcových balvanů a prozkoumávání jeskyní. Zvládli jsme projít obě prohlídkové trasy, prohlíželi si nádherné skalní útvary a objevovali v nich skrytá tajemství. Po návratu jsme se věnovali první pomoci a improvizovaným záchranným pomůckám.

            Další den se nám zkazilo počasí, místo plánovaných venkovních lanových aktivit a vyzkoušení si opravdového horolezeckého zdolání malé skalky jsme museli zůstat na chatě. Naše návštěva – horolezecký instruktor nám ukázal kompletní lezecké vybavení (různé druhy lan, karabin, sedáků, vybavení na ledovce apod.). Popovídali jsme si o bezpečném pohybu v horách, mluvili jsme o jištění a naučili se dělat důležité uzly. Odpoledne probíhaly nejrůznější soutěže mezi jednotlivci i mezi týmy, pokračovali jsme v nauce první pomoci a večer jsme strávili hudebně ve společnosti kytar a našich oblíbených písniček.

            Celodenní výlet do Českého Švýcarska, konkrétně do soutěsek Hřenska – to byl náš středeční cíl. Vstávat jsme tentokrát museli opravdu časně, už po sedmé hodině ranní jsme vyráželi na autobus do Děčína, odtud jsme dál pokračovali do Hřenska. Na lodi jsme i za deštivého počasí propluli Edmundovou soutěskou, vyšlápli si pěkný kopec na Meznou – tam jsme se posilnili a ohřáli v hospůdce Na Vyhlídce. Pokračovali jsme dál na Mezní louku, odtud Gabrielinou stezkou až k Pravčické bráně. Cestou jsme byli odměněni nádhernými výhledy, lesy a hlavně krásnými pískovci.

            Čas běžel a najednou tu byl čtvrtek. Konečně jsme si opekli buřtíky, na které jsme se těšili už od úterý. Počasí se umoudřilo, odpoledne jsme vyrazili do děčínské ZOO. Celá škola v přírodě proběhla ve znamení velkých sportovních výkonů všech dětí a zanechala v nás krásné vzpomínky. Poznali jsme další krásný kus naší země a protáhli svá těla. Všem nám bylo krásně. Takže…třeba zase někdy příště a HORÁM ZDAR!