I když je škola nás ježibab plná, tentokrát jsme využily služeb nastupující ježigenerace. Ať se milánkové taky trošičku snaží, že. Jazýčky mají občas jedovaté jako žabí sliz, divocí jsou jak z hadích ocásků, líní umí být jako staří černí kocouři…. Práci na ně!!!!
Víc než sobotní hranice mě u mého ježibabského srdíčka zahřálo, jak se s tím ten čaropotěr z 5.A popasoval. Zvládnout 70 čaromimin ze druhých tříd hemžících se po školním hřišti, dá zabrat i nám zkušeným, 345 letým Ježibabtelkám. Ale asi nebylo vše učení marné a něco z těch skopičin se mnou tropených mu pod špičatými klobouky uvízlo, protože úplně sám dokázal vše připravit, zorganizovat a uskutečnit.