V pondělí 17.6. vyplula 2.A linkovou lodí do Kořenova. Posádka čítala 22 divokých, odvážných, natěšených a zvídavých pirátů. První den je čekaly zkoušky zdatnosti pohybu v lanoví. Důležitá byla nejen jejich obratnost a odvaha, ale také týmový duch i puch. Lana se musela překonávat horem, spodem, prostředkem a nejodvážnější jedince jsme nechali slanit z hlavního stěžně.

V noci se žízniví piráti vydali na nebezpečnou noční misi za ohnivou vodou. Vřískot nočního hejkala přehlušovaly pouze vyděšené výkřiky přepadených. Potili jsme krev a to především z kolen.

Úterý bylo ještě zajímavější. Každý správný pirát je bojovník tělem i duší a tak tento den patřil zbraním. Dopoledne proběhla výroba luků a šípů, nácvik střelby a nakonec střelecká soutěž. Ulovili jsme však pouze krásné lesní koupaliště plné přírodních pokladů v podobě chráněných čolků horských, mihule, žab a straaaašně studené vody. To byl boj, tam naskákat !!!

Odpoledne jsme si vzali o dost větší a silnější kalibr: Tippmann A5. Všechny terče jsme rozstříleli na cimpr campr. Ratatatata !!!!

Cestou z lesa se odvážní střelci vydali sami a ještě u toho stíhali plnit úkoly. Odměnou jim byli buřtíky, co pohladily všechny hladové pupíky.

Ve středu jsme se vylodili na ostrově Harrachov,který je proslulý svými překrásnými Mumlavskými vodopády.  Pirátům však chození moc nevoní, a proto se vrhali do řek, pod vodopády nebo alespoň pod pramínky vody. Kapitánka rozhodla, že lépe jim bude na koupališti, kde si mohli pořádně vyválet faldy a omýt z nohou zápach pevniny.

Ve čtvrtek se vyplulo. Nalodili jsme se na dva rafty a plavili se vlnami Jizerského moře. Voda byla studená, bylo jí dost a všichni piráti řičeli blahem. Pro srovnání jsme cestou do přístavu využili vlak, tedy nedopatřením hned několik vlaků. Až jsme se z toho celí zapotili! A protože sprcha je fuj a jenom pro bábovky, naskákali jsme ještě do jezírka, kde jsme se oddávali ledové večerní koupeli. Nikdo nechtěl smrdět jako leklá ryba na pravé pirátské piškotéce.

V pátek jsme si zabalili saky paky a šli najít místo k obědu. Kapitánka uvařila polívku a ostatní piráti vařili lahodné moky z jahodí, maliní, borůvčí, jehličí a nepálené potoční vodky.

Je až k nevíře, že nás kapitán lodě plující zpět do reality vzal na svou palubu. Asi měl velmi rád uzené.

Už se těšíme, až nám opět zafouká vítr do plachet a někam vyplujeme.